Komiks · 1974–1994
Polda a Olda
Kultovní seriál v Čtyřlístku, scénář Petr Chvojka. 81 dílů přátelství obyčejného Oldy se skřítkem Poldou, který se umí proměnit v cokoliv.
Vzpomínkové portfolio
Jaroslav
Malák
Český karikaturista, ilustrátor a výtvarník animovaných filmů. Spoluzakladatel skupiny Polylegran a otec komiksu Polda a Olda.
1928 Praha – 2012 Říčany u Prahy
Místo pro reprodukci ilustrace
- 50
- ilustrovaných knih
- 5
- komiksových seriálů
- 7
- animovaných filmů
- 81
- dílů Poldy a Oldy
Dílo v šesti kapitolách
Od politické karikatury v Dikobrazu po Poldu a Oldu — to nejvýraznější z půlstoletí kreslení pro děti i dospělé.
Edice Proč · 1964–1967
Lidostroj Emilián
Jedenáct naučných sešitů SNDK, kterými děti provázel lidostroj Emilián — od dějin malířství po sopky a mamuty.
Animovaný film · 1963
Špatně namalovaná slepice
Mezinárodně oceněný film Jiřího Brdečky, obhajoba tvůrčí fantazie. Malák vytvořil prostředí i všechny postavy mimo titulní slepici.
Výtvarná skupina · od 1960
Polylegran
Spoluzakladatel skupiny dvanácti karikaturistů, programový rozchod s tendenční karikaturou. S Bornem, Kalouskem, Nepraktou a dalšími vystavovali od Prahy po Tokio.
Sci-fi pro děti · 1985–1989
Alenka z planety Země
Trilogie podle Kira Bulyčova, od Alenky z planety Země po Milión Alenčiných dobrodružství.
Karikatura · od 1949
Dikobraz
Kmenový autor politické satiry a rekreačního humoru, od konce 40. let až po odvážné karikatury pražského jara.
„Kde se jenom berou všichni ti pitomci, kteří jsou vždycky chytřejší než já?“
Cedulka nad jeho pracovním stolem, 60. léta
Říčanský kreslíř,
který bavil republiku
Jaroslav Malák (1928–2012) patří k nejvýraznějším českým karikaturistům, ilustrátorům a výtvarníkům animovaných filmů druhé poloviny dvacátého století. Narodil se v Praze, většinu života ale strávil v Říčanech u Prahy. Jeho kresby se přes čtyři desetiletí dostávaly do rukou stovek tisíc dětí i dospělých – v knihách, učebnicích, časopisech, animovaných filmech a na pultech trafik s časopisem Čtyřlístek.
Od roku 1942 navštěvoval Rotterovu grafickou školu, kde k jeho profesorům patřil Vojtěch Kubašta. Na sklonku války byl totálně nasazen jako pomocný dělník. Po válce pokračoval na Státní grafické škole u Petra Dillingera a Richarda Landera, ze čtvrtého ročníku přestoupil na VŠUP, kde krátce navštěvoval právě vznikající ateliér kresleného filmu. V roce 1949 musel po vykonstruovaném udání souvisejícím s letní brigádou v pohraničí školu nedobrovolně opustit. Začal spolupracovat s humoristickým časopisem Dikobraz, od roku 1952 kreslil ve svobodném povolání.
Tištěno od roku 1949 v
Dikobraz Čtyřlístek Mateřídouška Sluníčko Mladý svět Roháč ABC mladých techniků Pionýr Pionýrská stezka Ohníček Plamen Impuls Revue Smaragd Svobodné slovo MY 89–91 100 + 1 Voják Ahoj na sobotu