Tucet mých tatínků

Experimentální satirická groteska Eduarda Hofmana určená především dospělým, kterou sám autor označil za pokus o tragickou grotesku. Dotýká se povrchních a rychle rozvazovaných sňatků mezi mladými lidmi, jimiž nejvíce trpí výchova dítěte – zde malé holčičky, kterou přehlíží všech dvanáct nápadníků její matky. Zanedbaná, věčně rozcuchaná dívka se v závěru nešťastně ptá: „A kdo mě vlastně učeše?“

Na snímku se podílelo třináct výtvarníků – Zdeněk Miler vytvořil neměnnou podobu matky a dcery, každý další umělec vtiskl vlastní rukopis jednomu z dvanácti možných nových otců. Na Maláka zbyl tatínek–kadeřník, jak sám vzpomínal: „Jednou takhle volá Eduard Hofman, že jim někdo vybouch' na poslední chvíli…“